Jaké tradice se držely na sv. Kateřinu?

Na Kateřinu se konala úplně poslední zábava v roce. Při kateřinských zábavách platilo tzv. „ženské právo“. Znamenalo to, že ženy pro tento večer převzaly povinnosti mužů. Platily muzikantům, staraly se o občerstvení, volily si tanečníky a objednávaly písničky.  Stály uprostřed sálu a muži naopak seděli na lavicích podél stěn. Říkalo se, že ženy a dívky „ohřívají posvícení“. To znamenalo, že mužům oplácely pohoštění z posvícenské zábavy. Ženské právo skončilo o půlnoci.

„Rejdovák a Rejdovačka“, byla ve 20 až 30 letech 19. století spojena do dvojtance, který se stal oblíbeným společenským tancem v době vrcholícího národního obrození. Jejich spojením bylo dosaženo náležitého kontrastu. Patří mezi nejstarší názvem známé české lidové tance. Ještě před 100 lety nechyběl na žádné venkovské zábavě. Vloudil se i do tanečních pořádků městských bálů. Svého času jako módní tanec pobláznil celou Evropu. Díky vynikajícím českým muzikantům pronikl tento tanec i do zámořského tanečního repertoáru. Zkomoleně byl označován jako „redova“.