Náročný týden Smiling String Orchestra přinesl zlatá pásma pro kvarteto i orchestr i úspěch na osickém festivalu

Svitavské komoření je celostátní soutěžní přehlídkou komorních seskupení. Soutěž si klade za cíl sdružovat tvůrčí jedince a podporovat rozvoj jejich uměleckého nadání. Naše smyčcové kvarteto, které od letošního jara vystupuje pod novým názvem Bodla kvartet, ovšem ve stálém ve složení 1. housle Anna Vernerová, 2. housle Marie Bařinová, viola Ondřej Metelka a violoncello Anna Marie Kadečková, tento cíl bezesporu naplňuje. Ve Svitavách soutěžili se skladbou Americký kvartet Antonína Dvořáka, když přednesli jeho 2. větu Lento a 4. Finale. Vivace ma non troppo.

„Už je to delší doba, kdy jsme zúčastnili některé ze soutěží. Naposledy v roce 2016, kdy jsme postoupili v mezinárodním festivalu Svátek jara až do nadnárodního kola v Berlíně. A je to zajímavé srovnání. Za ty roky jsme jistě posunuli dál, ale stále to jsou nervy, i když zase trochu jiné než před tím. Navíc když v porotě usedly takové osobnosti, jako například houslista Leoš Čepický. Takže jsme měli respekt. Samozřejmě, stále je co zlepšovat, ale máme radost, že jsme zaujali,“ popsala dojmy ze soutěže houslistka Anna Vernerová.

Olomoucké Svátky písní jsou tradiční přehlídkou pěveckých sborů z celého světa. Letos poprvé se tento hudební festival rozrostl o soutěž mládežnických orchestrů. Účast na soutěži přinesla pro všechny z orchestru zajímavou vzpomínku, protože to je právě rok, co jsme v sále Moravské filharmonie, kde se konala, zvítězili v národním kole soutěže ZUŠ. Zatímco v loňském roce ale soubor přednesl program v délce zhruba 14 minut, tentokrát to byla celá půl hodina nasazení, soustředění a současně radosti z hudby. Jak to ocenila i mezinárodní porota ve svém hodnocení. Právě setkání s porotci bylo podle dirigenta Mikuláše Ježka velmi inspirativní, neboť nebylo v žádném případě formální a hovořilo se o jádru a podstatě hudby i působení orchestru coby jednoho organismu. Porotci ocenili mimo jiné hráčské schopnosti všech členů a jejich hudební vyspělost a současně vzájemnou navázanost hudebníků, a to jak mezi jednotlivými nástroji, tak v lince orchestr - dirigent.

I díky grantové podpoře města Hradec Králové bylo možné přijet do Olomouce již o den dříve. Na brzkou dopolední zvukovou zkoušku tak hráči nastoupili svěží, jen se zdravou dávkou předsoutěžní nervozity. Odpolední čekání na podvečerní koncert na Horním náměstí jsme si zase vyplnili nejen procházkou po městě, ale zejména návštěvou Arcidiecézního muzea, včetně zdejšího románského paláce.

Náročný týden však ani příjezdem z Olomouce nekončil. Mimořádná zkouška v pátek a v sobotu účast na tradičním festivalu Škroupovy Osice Škroupovi. Jenž se letos konal jako součást střezinského OPEN DWOOR.

Úvodní koncert sólistů ve Škroupově pamětní síni na místní faře byl letos průřezem tvorby autorů od baroka po 20. století i představení rozmanitosti strunných nástrojů. Posluchačům se představily houslistky Anna Magdalena Svobodová, Viktorie Dioszegi, Marie Bařinová a Anna Vernerová, violoncellistka Anna Marie Kadečková a kontrabasista Matyáš Blaha, které na klavír doprovodila a celý koncert provedla slovem Martina Vlčková.

Zatímco na farské zahradě zněla hudba v podání dalšího ze střezinských orchstrů - STO, v kostele se už připravovala malá premiéra. Poprvé si společně zahrál Malý orchestr a členové SSO, když přednesli Jenkinsovo Palladio a ústřední melodii z filmu Piráti z Karibiku. Čímž již uvedli hlavní téma letošního koncertu Smiling String Orchestra, jenž byl sestaven převážně z filmových melodií. Závěr patřil Sonatě Paschalis Pavla Josefa Vejvanovského a samozřejmě i české státní hymně, na počest jejího autora, osického rodáka Františka Škroupa.