Zážitky z Heranovy violoncellové soutěže
Ve čtvrtek 11. dubna jsme se s dvěma mladými nadějemi – Amálkou Chang a Pavlínkou Špulákovou – vypravili do Ústí nad Orlicí. Heranova soutěž je mezinárodním kláním, my jsme ji ovšem vzhledem k věku dívek pojali spíš tak trochu jako výlet s violoncellem.
Prvním zážitkem pro nás byla už samotná budova ZUŠ Jaroslava Kociana, která je (bohužel narozdíl od té naší) doslova estetickým pohlazením, a to zevnitř i zvenčí. Vzápětí se všechny soutěžící děti společně vyfotily a z následného losování si na památku odnesly barevný míček s vylosovaným číslem.
Vlastní soutěž probíhala v pohodové atmosféře, všichni okolo byli vstřícní, milí a usměvaví. A pak přišlo vyhlášení - další (a největší) z řady dnešních zážitků. Po nástupu za zvuku fanfár byly děti slavnostně dekorovány, kromě diplomu a společné upomínkové fotografie všechny obdržely také plyšového medvěda. Závěr vyhlášení provázely opět fanfáry.
Je velmi potěšující, že děvčata ze Střeziny se v mezinárodní konkurenci (20 soutěžících v I. kategorii) neztratila. Amálka získala Čestné uznání I. stupně, Pavlínka obdržela Účastnický list.
Myslím ale, že největší plus celé soutěže představuje souhrn všech výše popsaných zážitků. Ty jsou totiž neocenitelnou motivací pro další hraní, ať už na soutěžích, koncertech nebo třeba jen doma v obýváku. Ředitelka soutěže Lenka Lipenská si jako hlavní krédo stanovila dostat dítě do centra dění a daří se jí to na jedničku s hvězdičkou. Proto bych rád na tomto místě vyslovil uznání jí osobně i celému organizačnímu týmu.
A na závěr poděkování. Jednak paní učitelce Zuzaně Benýškové, která děvčata na soutěž připravila, a především pak Pavlínce s Amálkou za to, jak skvěle naši školu reprezentovaly. Gratulujeme!
Tomáš Vespalec
… a ještě malý dovětek. K výborným výkonům obou děvčat bezesporu přispěl i citlivý klavírní doprovod Tomáše Vespalce, který jim byl během soutěže velkou oporou.
Zuzana Benýšková